Bišonek patří do velmi starobylé skupiny bílých "dámských" psíků, kteří prokazatelně existovali již ve starověku. V období středověku byl Bišonek oblíbencem královských rodin v Itálii a ve Francii. Předpokládá se, že ho do Španělska na ostrov Tenerife dovezli španělští nebo finští námořníci a z ostrova se pak Bišonek již snadno dostal na ostatní kontinenty. Dlouhou dobu vypadali tak, jak je ve 14. století námořníci objevili a neměnili se. V 16. století na královském dvoře byl Bišonek velice populární. Na konci 19. století se však stal již jen zcela obyčejným pouličním psem. Teprve po první světové válce získal svůj ušlechtilý status. Bišonek byl uznán FCI, AKC, CKC, KCGB, ANKC.

Hlava je spíše plochá. Stop je málo vyjádřen.
Nos je dobře zaoblený, sytě černý, jemného zrnění a lesklý.
Pysky jsou tenké, suché,Čelisti. Zuby s normálním skusem.
Oči jsou tmavé, spíše kulaté, živé, ne příliš velké,
Uši jsou visící, pokryté dlouhou a jemně kučeravou srstí.
Krk je opravdu dlouhý a je nesen vysoko a hrdě.
Bedra jsou Široká a svalnatá, lehce klenutá.
Záď je lehce zaoblená.Hruď je dobře vyvinutá.
Přední končetiny jsou rovné, svisle postavené a jemné kostry.
Zadní končetiny jsou rovné, pánev široká. Stehna jsou široká a silně osvalená.
Ocas je nasazen pod linií hřbetu, obvykle je nesen vysoko a odvážně nad hřbetem.
Tlapy jsou šlachovité, s černými drápy.